Jaro desáté (Kryl Karel)
    Am9                 G               Am9(E)
1. Trs trnů tesá "T" a tyran tleská z trůnu,
    (Am9)               G        Am9
   je jaro desáté, je? voní po ocúnu,
                Dm9           G           E
   ply? prachu pí?e po zdech písmena ?edivá,
    Am9             Dm9        Am9          G                 Am9 
F E
   ne píseň, pouhý povzdech, který se nezpívá, který se nezpívá.

2. Pláč de?tě kropí sníh, den vypráví si s Vesnou,
   kdo vzdechne po písních, je? nezrozeny zesnou,
   jsou léta soudci přísní, jim? slzí nezbývá
   pro mrtvé sloky písní, je? nikdo nezpívá, je? nikdo nezpívá.

3. Tvar touhy v řezbách sní a ze snů slůvka spřádá,
   chlad světa bez básní, je? nikdo nepostrádá,
   vlas bardů vzkvetl plísní jak dřeva trouchnivá
   nad hroby mrtvých písní, je? nikdo nezpívá, je? nikdo nezpívá.

4. Strach s tichem - dary tmy, je? smíchu pou?tí ?ilou,
   a tryzna za rytmy, je? bu?í pod mohylou,
   [: jen povzdech plný stesku, kdy? zima tesá "T",
      kří? na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :]