Hmi
Totemy malovany se sovimi kridly 
                  E
a stopou z vlcich drapu
         Hmi                     D
a kreslo pro serifa, to pro jeho vaznost 
            A     Emi 
kdyz se zaseda a hlina bez travy 
                                       Hmi
a z blizky skaly kamen co v kruhu ohen chrani 
            G                          A 
lampicky na chatach, kdyz prsi a je ti smutno 
                  Hmi
abys vedel kam se dat 


Vsude dobri lide ziji, 
ale na osadach dobro je jak zakon 
i kdyz jako vsechno na hodnotach ztraci 
i dobro odrenej ma hrbet 
to jak se unaveni lide v patek zpatky na osady vraci 
a jeste chvilku trva, nez si zvyknou, 
ze vymenili svet 

A stary teplaky a konzervy a kosile 
a kytary a lasky 
a pisnicky co neztratily nikdy moudrost ani klid